15. února 2010

Valentýn...? Den jako každý jiný

teda alespoň pro mě.. teda alespoň pro tento rok..

Přiznávám, Valentýn jsem nijak neslavila. Neříkám, že tenhle svátek nemám ráda ale prostě nebylo s kým slavit. Hodně lidí řiká, že Valentýn je stupidní americký svátek a že romantika,srdíčkové dárečky a vyznání lásky by nemělo být přiřazeno jen k jednomu dni. Upřímně, zajímalo by mě, který vyznavač tohoto názoru to opravdu tak dělá. Nechci se ale nikoho dotknout..

Jinak nevím, jestli jsem vám to říkala, ale byla jsem na Maturitním plese. Moc povedená akcička. Miluju, když na sebe mohu obléknout šaty a prostě se kochat tou krásou okolo. ( Příští víkend to hodlám prožít znova :) Fotky ještě nejsou zpracovaný, snad nezapomenu a nějaký sem později dám.

jedna "valentýnská" fotka..
btw.. to jablko jsem takhle už koupila, žádný počítačový trik..


PS. Pořád bych chtěla vedět, jak nastavím kolem fotky rámeček.
Díky, Slečna Elegantní

11. února 2010

Kovový struny a papírový kapesníčky

Příští rok budou bílé Vánoce..Sníh z letoška totiž vydrží až do příštích svátků!

Podlehla jsem tomu. Těžká hlava plná rýmy, kašel, bolest v krku. Oproti tomu papírový kapesníčky, čaj s medem a šumivý vitaminC (který mi vůbec nechutná,smrdí mi a piju to na styl "velký panák vodky" zavřít oči a klopit to do sebe)..

Zítra se přes tohle všechno budu muset přenést. Jdu na maturitní ples kamarádce a nelze to odmítnout. Lístky koupený, nejlepší místa zajištěný, kadeřnice objednaná, šaty vybraný. Snad to tam nějak přečkám.. přetancuju..


Papírový kapesníčky jsem z hygienických důvodů nefotila.

PS. Jsem ohromena! Och! Och! Dneska se návštěvnost přehoupla přes tisícovku. Jsem vám vděčná. Slečna Elegantní děkuje s úsměvem na tváři

9. února 2010

Smetí z víkendu





Vypadám tam jako.. jako malá holčička co se krčí v koutku.. ale co, vždyť na tom tak nesejde.

Včera mi začali prázdniny, a tak by si racionálně přemýšlející člověk řekl, že budu mít hodně času na blog. Opak je pravdou. Mám hodně povinností doma a taky hodně učení. No a jelikož blog není moje povinnost ale záliba, budou články přibývat ledabyle a trochu pomaleji.

2. února 2010

Když nevím co psát

→ Když jedu MHD, baví mě pozorovat lidi a život tam za oknem.
→ Když se začtu do knihy, nevnímám, že na mě někdo mluví.
→ Když jdu večer spát, pustím si televizi, která pak běží až do rána.
→ Když mi jen tak napíše on, mám radost jako malý dítě.
→ Když večer vypínám počítač, utíkám rychle do postele než úplně zhasne.
→ Když už je nejvyšší čas spát, dostanu hlad.
→ Když hraje nějaká bláznivá písnička, skáču po pokoji.
→ Když máme ve škole počítače, jsem potají na Facebooku.
→ Když taťka říká slovo celer, musím se hodně smát.
→ Když mám ráno spoždění, v klidu si ještě koupím svačinu.
→ Když si voláme s kámoškou na skypu, zpíváme lidovky, například hymnu.
→ Když ráno rychle vstanu, nejsem schopná života.
→ Když mám ve skleničce brčko, kousám ho.
→ Když nevím co psát, píšu hrozný kraviny.